Země inosaurů 10 Velké dinosauří putování
Nožička:Na cestu já se musím dát,
Zobka:dát na cestu,
Sára:dát na cestu.
Nožička:Na cestu já se musím dát,a nevím vlstně kam.
Pírko:Pujde si kam,kam zatouží.
Zobka:dál za vodu,
Nožička:aš za louží.
Všichni:Pujde si kam,kam zatouží.
Sára:A co s toho,já mám.
Zobka:Kde břučí hrozní hmyzáci,
co nemají nic na práci.
Pírko:Hadi se zkrývají,vhoušti mlhách.
Nnožička:Ty máš snad strach strach,
Pírko:všechno co ostré zuby má,
Zobka:Jak nad náma tak pod náma.
Sára:Však u-vi-díš,
Zobka:pak po-cho-píš.
Nožička:Na vrchol skály,vysplhám,plameny,
kámen,kámen praská tam.
Sára:A příšery co lezou,poutě,
rovnou přetrhnou,
Zobka:přestaň.
Pírko:Až na samotný vrchol sám.
Jen křídla vynesou tě tam,
Nožička:snad do letí až ke hvězdám.
Sára:Tak tohle dávno znám.
Pírko:Skončíme aš někde v dáli,
tam kde slunce pořád pálí.
Zobka:A tam potká,spoustu,nových
Sára:nep-řá-tel.
Zobka:A všude samé,dobroty.
Pírko:Jen nezapomeň na boty,
Zoka:ty chceš se smát.
Sára:Ty chces se bát,
Nožička:né,na cestu já se musím dát.
Všichni:Dát na cestu,dát na cestu.
Nožička:Když unavenna,budu spát,
jak já se budu mít.
Všichni:Kdo na cestu se rychle dá
ten neváhá,ten neváhá.
Vždyt
každí přání,někdy může býýýt,
My na cestu s tebou toužíííme jíííííííííííííííít.
Na cestu s tebou toužíme jít.
Nožička:Mít svého tatínka,no to je
Príma.O všechno se sním,
můžeš,podělit.
Strosti
nemívá,a pomůže ti
spýmat.Vždy poslechne si,
co bys chtěla mu říct.
Kdo pomůže ven,zpátky
hlubokých vod.
A pozor dá,když spánek
příjde vhod.Vždyt vedle
něho,klidu,můzeš snít.
Jé vážně prímový,fajn
tátu mít,své kamarády,
ty dávno já,dobře znám.
Ale s tátou,to jére
správná jizda.
Váázně ho rááda mááám.
Táta by se s stále jen smál,krk má
do nebe,a možná dál.
A vážně neskazi,regraci žádnou.
On vždycky přimně stal
no a tak dál.Ten hlou-pos-tem
se toužím smát.
A vnouzi na nej,vždy mužu zavolat.
I když uš to všechno dávno znáám.
Stejne skvěré je,že tátu
máááááááám.
Jo mááám.Když tě mám,jen stěsti
potkává.Jen stáále,přimě stůj.
Milej táto můj.Zato krk dáááám.
Teď tátu mááám,už nic nehledááám.
Pírko:Přátelé odchází,to smutné je,
já vím.Však to co mi,
schází,je vernost.
A to ctím,
Zobka:a kamkoli bys šel,
tam dej se vesele.Taky vždycky
vzpomínej kde jsou,
tví přátelé.
Pírko,Sára,Zobka:Vždyď dálka nerozdějí nás.
Sára:Svět má,spoustu krás.
Pírko,Sára,Zobka:Poslouchej,nás hlas.
Sára:Kdybys bál ses,sám.Ja radu,
dobrou mám.
Pírko,Sára,Zobka:Ať jsou dny sečtěré,
Sára:pamatuj dál.Že jsme,tví
přá-te-lééé.
Zkrátka neroz-dě-lí náás,a svět
má spoustu krááás.
Sára:Vždy já o tobě sníím,
Zobka:a já tě i v srdci mááám.
Pírko:A až nastanou zas.
Všichni:Ti chvííle
veselérééé.Když setkají se,
staří přáá-téé-lééééé,ti opravdový přáá-te-lééééééé.