země dinosaurů 8 Doba ledova
Sára:Když máš bříško jako by vném byl kámen,houpa píseň hlavou ti zní.Je to vážně tešká věc,však znáš to přec,ztráčiš se jak stíín.Sobě zdááš se směšnou,míváš hrůzu z půlnočních můr.Svět se na houby,takový,makový zdá,ti nesmíš lámat hůůl.Zobka:Co stím dál:Sára:Musíš se naštvat tak jako jááá.Zobka:Jak to děláš.Sára:Přece,první žade musíš se jen šklebit,příjmi svou hlavu i tvář,tahnout tet,za chvíli hned,jako rak červenáš.Skrčit nos,pak supet jak býk,nesmíš vázně chtít se smááát.Popravdě vážení uznáváš,že jsem právě tet,strašně zlá.Dál musíš odvážná být,příma stát,zmáznout kámen na to šup,kopni to,viď bolí to.Zobka:Já nejsem oztrozub.Sára:Musíš být i tvrdou skálou.Zobka:No takk i tátou máse státt.Sára:Pro mě a za mě,čím chceš chtít se stát,všechno zvládneš znáás,jen buď zlá.Obě:Prostě párem svárů,je žár všech žárů,i přesto musíš jít dál snád.Sára:Jako byzon skoč,a dupej víc,splních plic začni žvát,jseš zloun.Zobka:Zloun.Sáraa:Teď brrrrr.Zobka:Brrrrrr.Sára:Jseš zloun.Zobka:Zloun.Sára:Zloun.Zoka:Zloun.Sára:Zloun,správně,tak zvládní jednou,bud stále stejnou,hlavně vidrž.Zobka:A co když mě ta zloba přejde.Sára:Ne,to leda aš se před tebou budou plazit.Zobka:Co řikáš.Sára:Plazit.Zobka:No počkej,ale co když.Sára:Už ani chvíli,chvíli,chvíli,chvíli,nesmíš se bát,jen tak dosáhnes svůj cíííl,začni žít a řvát.Zobka:Aáá.Sára:přestan váhat zkrátka hned tet,buď zlááááááááááááááááááááááááááá.
Zobka:Zobky máma:Je to ten kdo spí hnízde tvé,je to ten kdo je přítělem,je to ten kdo se stejní zdá my,jako já,může stejní mýt nos,či hlas,stejný ocásek mýt vlas,co stím se ptám,nevím kdo je to znás.Zobky máma:Víc než přítělem,přííítělem je člen rodiny tvééé,víc neř přííítělem,přítělem,je hlouběji srdci tvééém.Sára:Možná že přišel čas,kdy není jedním z nás.Nožička:Přesto byl vždy naším přítělem,vždyt vííš.Pírko:Je jiní pták přátelé,vím jen tak fak,chce jít.Nožička:Jeho smích však vždycky vráátíse tvých snůůů.Všichni:Náš příítel byl,příítěl byl,i čast rodiny tvé,možná dáál by snámi,stale žil.pírko:Bez přátel být je zléééé.Zobka:Někdy rozlobí mě ten,koho mám ráda.Zobky máma:Čas zpraví vše,jen ty se nesmíš dááát.Všichni:Mýt sázemí je domov,každý má rodinu svóu.Zobky mám:Jenom tak co žije vlásce,smysl máá,máááš svéé zázemí,to zázemí ti síílu to daváá,snit kde máš být,má smysl sníí žíít.Zobka:Mě vážně schází,i když vím že tím on zíískááá to svééééééééééé,sázemí.
Plochonos:Moudrim dnes jsem se zdál,žekni kdo znás nechce být moudrý,každý chce znát na vše lék,každý znás má chuť býti tředem kruhu přátel,aby se kolem něj točil svět.Vejce když se vyklouzneš,máš hned svůj sen,od přátel pozornost min,každého svádi být kruhu středem,jak já jiní měl jsem být.Nožička:Každý znás chtěl by žít,jen úctě.Pírko:Každý nám všem chce být znát.Plochonos:Ať na hlavě tří rohu svých máš.Sára:Nebo zobáček.Zobka:Zadu ocásek.Plochonos:Nejdě neodmítnou stát se lepčím,očích přátěl být buchvi čimm,každého svádi to pokušení.Nožička:I když dobrým je,já vím.Všichni:Kdo z vás se brání,mýt zvláštnost,kdo zvás chce v koutě stááát.Nožička:Kdo zvás se nejvíc liší.Sára:Snadno může velkou roli hrááát.Plochonos:Že každý znás všech je něcem dobrý,neš už já vás vážně vím,každý z nás,má své místo všech míst.Pírko:Oblacích.Sára:Nožička:Hokuv vstát.Kruhu přátel svích.Plochonos:Když žádní učení,nikdy z nebe nepadá,sám svůj úděr nést,odpovím vám,že podlouhý čas,všemu učit se dá i dnes,že učit se můžeš i znás.